2020/2021

Děti si přinesly do školky brambory, někteří z vlastního pole:-) a bramborový den mohl začít. Nejprve jsme je všechny zpočítali, srovnali od největší po nejmenší a pak přišly na řadu škrabky a nožíky. S největší opatrností jsme se pustili do škrábání. Většina z nás to sice dělala poprvé, někdo to zvládl bez pomoci, někteří potřebovali poradit jak na to. Stejné to bylo s krájením. Ale po hodině usilovné práce, byly brambůrky připraveny na cestu do vyhřáté trouby:-). Čekání na upečené brambůrky jsme si krátili učením říkadla ,,O bramboře". A pak už mohla začít hostina. Mňam. Odpoledne jsme si ze zbytku brambor vytvořili razítka a měli jsme o zábavu postaráno, dokud si pro nás nepřišli rodiče.

Venku se začalo ochlazovat a my jsme netrpělivě začli vyhlížet Mikuláše. Když nastal den D, všichni jsme se přestrojili za čerty, anděly a jediný kdo chyběl byl on. Od rána jsme běhali k oknu a vyhlíželi jestli někdo nezahlédne alespoň jeho čepici, poslouchali každé šustnutí, až jsme se konečně dočkali. Poslal za námi anděla a obrovský pytel s dárky a dopisem. Nebyl to ledajaký dopis, byl psán neviditelným inkoustem a jediný kdo ho mohl přečíst, byl anděl. Z dopisu jsme se dozvěděli, že Mikuláš o nás ví vše. Věděl kdo je šikovný, kdo pomáhá doma mamince, kdo je hodný na kamarády ve školce a kdo občas zlobí. Pro takové vykuky měl v balíčku i uhlí.Naštěstí pro některé, čert za námi nakonec nedorazil. Slyšeli jsme jen řinčení jeho řetězů a hrdelný chichot. Celý den jsme si užili. Naučili jsme se čertí říkadlo, zarejdili jsme si čertí tanečky a nechyběla ani přehlídka všech čertů a andělů.   

Podle všech dobrých zvyklostí v lednu začíná masopustní období. A tak jsme si povídali o zvycích, které k tomuto období neodmyslitelně patří. Navštívili jsme místní kostel, který jsme si v tichosti prohlédli. Tvořili masky, výzdobu, dozvídali jsme se spoustu zajímavých věcí. A nakonec jsme se připravili se vší parádou na karneval. Nechyběly dobroty, tombola, veselice, různé soutěže, přehlídka masek a focení. Všichni jsme si to moc užili.

Na Filipojakubskou noc jsme se připravovali celý týden. Hned v pondělí nám přišel dopis od čarodějnice ,, Frýdy", která pro nás připravila na každý den úkoly, které bylo potřeba splnit, aby se změnila v krásnou princeznu. Řešení úkolů nám šlo hezky od ruky, takže nám zbyla ještě spousta času na vyzdobení naší třídy různými čarodějnickými proprietami, které jsme si sami vyráběli, takže třída se změnila v čarodějnickou chýši, kde z různých koutů vystrkovali nos pavouci, malé čarodějnice, myšky a různá jiná havěť. Upekli jsme si i vlastní čarodějnickou pochutinu,,Čarodějnické prsty".V pátek byla plná školka čarodějnic a čarodějů a čarodějnický rej mohl začít.Tancovalo se, zpívalo, hráli hry a nakonec jsme vzali řehtačky, trubky, bubínky a vydali jsme se vyčistit naši vesničku od všeho zlého. Náš křik vyhnal všechny zlé síly daleko pryč od naší školky. ...

Po celoroční poctivé práci, kdy jsme trénovali vše co musí umět každý předškolák = a to určit pravou a levou stranu, poznat čísla do 10, určit barvy, zavázat si tkaničky, vědět jak se jmenuji a kde bydlím, nadešla poslední zkouška a tou bylo přespání ve školce bez maminky a tatínka.