2020/2021
DomůKonec zvonec aneb pasování předškoláků
Po celoroční poctivé práci, kdy jsme trénovali vše co musí umět každý předškolák = a to určit pravou a levou stranu, poznat čísla do 10, určit barvy, zavázat si tkaničky, vědět jak se jmenuji a kde bydlím, nadešla poslední zkouška a tou bylo přespání ve školce bez maminky a tatínka. Někteří se těšili a někteří měli obavy, ale ty se rychle rozplynuly. Vše začalo dopisem, který nám poslal čaroděj Moudrovous a v něm bylo psáno, že v lese ukryl Gandalfův meč, který jako jediný na světě může pasovat předškoláka na školáka. Okamžitě jsme všeho nechali a utíkali do lesa najít meč než nám zmizí. Celý les jsme prošli křížem krážem a když už jsme znaveni a smutní chtěli hledání vzdát, tak se najednou z čista jasna před námi objevil v celé své kráse. S radostí jsme jej vytáhli ze země a hrdě si jej odnášeli do školky. Další den jsme si šli nasbírat kamení a připravit ohniště. Pak bylo na řadě nasbírat dostatek dříví, no a pak už přišel den D. Všichni ráno přišli jak se patří vybaveni na přespání. Nikomu nechyběl plyšák, nejoblíbenější hračka a samosebou mňamka k večerní pohádce. Od rána svítilo sluníčko a tak jsme celý den strávili na zahradě, kdy jsme si hráli s vodou, stavěli lodičky, malovali na obličej. Když se sluníčko schovalo za obzor, sbalili jsme deky, kytaru, párky a přesunuli se k ohni. Zazpívali jsme si, opekli párky a pak se přesunuli do školky, kde už byla připravena pyžamová party, tančilo se do úmoru. Příjemně unaveni jsme zalehli do svých postýlek a pomaloučku usínali u pohádky, kterou jsme si promítali na stropě naší ložnice. Ráno jako rybičky jsme vyskočili ze svých postýlek, protože jsme se všichni těšili na vydatnou snídani, složenou z dobrot od našich maminek. No a pak přišel okamžik kdy se ze všech předškoláků, stali jako mávnutím kouzelného proutku opravdoví školáci!
Poslední změna: 31.03.2022 - 14:09 Zpět